Naposledy aktualizováno: 22.12.2022 20:43:49
Na úvodní stranu

Obecní knihovna Svépravice

ŠKOLA VE SVÉPRAVICÍCH  1873 – 1978 hlavní historická data

 

Povinná školní docházka v Českých zemích a v celé Habsburské monarchii byla zavedena císařovnou Marií Terezií v roce 1774. Až do roku 1873 navštěvovaly svépravické děti školu v Želivě. V tomto roce dala Obecní rada žádost C.K. školní radě v Německém Brodě na zřízení místní školy. Byla najata místnost v č. p. 20 u hostinského Jana Augusty / druhé pořadí/.

  1. Učitelem se stal Václav Komorous z Humpolce, který se však po roce vzdal funkce a byl nahrazen Florianem Sichravou, též z Humpolce. V roce 1874 dal Jan Augusta škole výpověď. Následně byla najata světnice u Ignáce Kohna v č.p. 34 /  Průšovi/. Byt pro učitele byl zřízen u Matěje Puldy na č.p. 17 /nyní Harudovi/. Plat učitele činil 200 zlatých ročně k čemuž obdržel 8 sáhů dřeva.
  2. V roce 1879 dal Jan Slavíček z č. p. 35 návrh na zřízení zvláštní školní budovy. František Hůd´a z č. p. 13 k odkoupení část svého stavení. Školní komise – Jan Vaverka, Jan Slavíček a Jan Kožíšek doporučila nákup. Budovat se začalo 1880 a stavba byla otevřena k 1. Lednu 1881. Škola sestávala z jedné učební světnice a z druhé světnice a kuchyně coby bytu učitele. Dále k ní patřila síň, půda, chlév kurník a sklep. /popis z pamětí J. Pavlíka/
  3. Výpomocného učitele Floriána Sichravu nahradil v roli správce školy Petr Krejčů, dosavadní mladší učitel na dvojtřídce v Zachotíně. Měl vyšší způsobilost učitelskou a dostával plat 400 zlatých a 50 zl. funkčního příplatku ročně. Vyučovat začal 1. března 1881. Náboženství učil Inocenc Neubauer, farář želivský. Ten rok navštěvovalo školu 56 žáků s měsíčním průměrem 37 žáků. Později byla před budovou zbudována zahrádka a letní tělocvična. 18. Září 1881 byla škola slavnostně vysvěcena. V roce 1882 navštěvovalo školu 61 žáků s ročním průměrem 33.
  4. V roce 1885 inicioval učitel Petr Krejčů znovuvybavení kapličky. Svými dary přispěli: Vaverkoviz č.p.16 a Beranovi z č.p.48
  5. 1886 – nový katecheta Josef PROCHÁZKA
  6. 1889 – zemřel želivský farář Inocenc Neubauer a nahradil jej páter Pius Stehlík
  7. 1892 – nová školní rada: Josef Kratochvíl, František Trnka, Hynek Matějka, František Vondráček, Ant. Vondrák – knížecí správce v Červené Řečici a Petr Krejčů – správce školy
  8. 1892-3 náboženské cvičení pro občany ve školní třídě. V tomto roce zastoupil nemocného Petra Krejčů Augustýn HLOUŠEK z Hořepníka
  9. 1894- se stal správce školy JOSEF VÍTEK / před tím učil v Novém Rychnově/. Petr Krejčů jmenován učitelem v Cetorazi /18.ledna 1895 zemřel/
  10. 1896 učitelka ručních prací MARIE ROKOSOVÁ se vzdala svého místa pro nemoc a nahradila ji VILÉMA VÍTKOVÁ, žena správce školy. 1. Ledna 1896 byl rozpuštěn obecní úřad a správcem obce se stal ANTONÍN ZACH, kancelista Okresního zastupitelstva v Pelhřimově. V červnu toho roku epidemie křečového kašle. Z toho důvodu byla škola na 14 dnů uzavřena. V šk. roce 1896/7 měla škola 74 žáky.
  11. 23. Června 1897 převzal od Ant. Zacha obec nově zvolený starosta J. KOVÁŘ a stal se zároveň předsedou školní rady.
  12. 1897 měla škola 76 žáků, nová školní rada z Václava MORAVY, Josefa KOŽÍŠKA a JANA VRÁNY, náhradníky Matěj BERAN a František RYCHTAŘÍK
  13. 1898/9 měla škola 80 žáků
  14. 1900 se stal učitelem náboženství SELASIUS ROUBÍČEK, nově zvolený starosta JAN VRÁNA
  15. 1901 katecheta LOHEL PRCHAL
  16. 1902 nová školní rada
  17. 1903 vyučoval náboženství p. MILO ZÁRUBA, Selasius Roubíček se stal opatem želivského kláštera a jeho nástupcem učitelem náboženství CYRIL VALENTA
  18. 2. dubna 1903 zemřel starosta J. Vrátný a nahradil jej Antonín KOTRČ
  19. 1904 se začalo se stavbou silnice do Pelhřimova, 10 – 15 dělníků / ale i 60 většinou ze Svépravic, 1.3 koruny denně, mladí hoši 15-18 let 80-90 haléřů denně, desetihodinová pracovní doba, kámen se lámal na Prasatce a u Stráže/
  20. 1906 se konaly další volby a starostou se stal AUGUSTÝN JEREMIÁŠ
  21. 1907, 15. Dubna -  stromková slavnost 4 akáty a 1 javor, na konci roku byla škola podrobena inspekci shledána nevyhovující z hygienických a prostorových důvodů a bylo rozhodnuto o stavbě nové školní budovy.
  22. 1909 epidemie spály, několik dětských obětí – Bendova rodina.
  23. 1912 zemřela industriální učitelka Viléma Vítková a nahradila ji od června 1912 JULIE SEDLÁKOVÁ. Byla zvolena nová školní rada: Benda, Rychtařík, Veverka, náhradníky Kratochvíl a Jedlička z č.p.2.
  24. 1913 navštěvovali školu 53 žáci. V témže roce byla škola slavnostně vysvěcena. 22. září 1913 probíhaly v kraji vojenské manévry, kterým z Křelovického vrchu přihlížel František Ferdinand d´Este.
  25. 1916 se industriální učitelkou stala BOŽENA MACHOVÁ
  26. 1917 byl Josef Vítek přeložen do Lukavce  a ve Svépravicích se stal zatímním učitelem Josef VAŇHA z Vadčic
  27. 1918 nový správce školy LADISLAV KUČERA
  28. 1919 se při nemoci L. KUČERY vrátil na původní místo FRANTIŠEK VAŇHA z Dolní Cerekve
  29. 1921 sčítání lidu, Svépravice 342 osoby sčítání provedl J. MORAVA z č. p. 11 a místní učitel Vaňha prováděl sčítání v Popelištné.
  30. V roce 1921/22 během zdravotní dovolené Fr. Kučery učitelem ve Svépravicích  Josef LEPIČ z CHvojnova. Následně byl Kučera přeložen do Mezné a v roce 1923 se učitelem na škole ve Svépravicích  stal František ŠVEJDA,  narodil se r. 1894 v Hodějovicích a do Svépravic přešel z LIPICE. S jeho jménem je spojen začátek divadla ve Svépravicích. V roce 1923 sehrál F. Švejda s dospělou mládeží tři představení „ Švadlenky“ a v roce 1924 divadelní hru „Dědkové“ .V únoru 1924  zahráli též v Hodějovicích a výnos z představení šel v prospěch chudé školní mládeže. Dřevo na divadelní jeviště věnoval mlynář František Vaverka a kulisy vytvořili Vladimír Vašta, učitel ve Velkém rybníku a Fr. Švejda – švagrové.Zatímní industriální učitelka BOŽENA MACHOVÁ byla přeložena do Č.Řečice
  31. V roce 1924 místní školní rada požádala o „přiškolení“ samot „Maděry“ a „Urbíka“.
  32.  1925 – březen vysázeno 72 ovocných stromů na tzv. stromkové slavnosti. Industriální učitelkou se stala Růžena Razimová / Hodějovice-Dubovice-Svépravice, nar. 1879 v Těchorazu/, škola 50 žáků / 26 + 24/ + 3 představení
  33. 1926 – 9. Května, slavnostně odhalili pamětí desku na obecní škole.  Desku inicioval FR. Švejda, ve sbírce se na ni shromáždilo 1587 kč a výrobou byl pověřen sochař Josef Viktora z Pelhřimova. Odhalení se zúčastnilo 1500 osob. Průvod procházel obcí od hostince U Bartošků ke školní budově. Úvodní řeč  - starosta Inocenc David, hlavní projev 1.5 hod pronesl učitel J. Bodlák z Nové Cerekve, žáci básně/ 6 dětí, mezi nimi Anežka Bendová, Josef Morava, Václav Jedlička/.  /V roce 1940 byl na popud učitele HORKÉHO zamaskován nápis okolo pamětní desky panem J. Jedličkou z č.p.2, po válce byla díky učiteli ST. HEJDOVI  znovu vyzlacena v roce 1955/. 2. Listopadu 1926 začalo pokusné vyučování od půl deváté a pokračovalo po celý školní rok
  34. 1927 požár na Mokřinách u Vincence Krejči, onemocněl učitel Švejda a zastoupil jej LADISLAV CHARVÁT, učitel- čekatel na obecní škole v Pelhřimově. Petr Krejčů, rada vrchního zemského soudu v Chrudimi a syn 1. učitele a správce školy daroval k uctění památky své zemřelé matky 200 kč na potřeby chudých žáků zdejší školy. V šk. roce 26/27 nacvičil správce školy s ochotníky z řad SDH 3 divadelní představení. Do školy chodilo 48 žáků. Učitel Švejda nastoupil zdravotní dovolenou a do 30. 6. 1928 jej zastupoval ALOIS RAZIMA, učitel z Lipice
  35. 1929 zemřel učiteli Švejdovi jediný pětiletý syn Miloš, správce školy dostal dovolenou z rodinných důvodů a zastupoval je Josef Bína, výpomocný učitel Pošné, březen 29- nová školní rada: Josef Frank, František Svoboda a František Švejda. Toho roku krutá zima, mrazy až -37°C, pro nedostatek topiva bylo přerušeno vyučování 20. -28. února. 25. července zasáhlo obec krupobití s kusy ledu až 30 dkg, škoda v obci přes milion kč., značné škody též na školní budově
  36. Od 1. března 1930 vyučoval náboženství BOHUMÍR MASTNÝ. 2. Prosince 1930 proběhlo v obci sčítání lidu s počtem 285 /147 + 138/ oproti roku 1921 úbytek 47 osob
  37.  Rok 1931/32 poprvé ve škole poslouchán rozhlas. Od 1. Října nahradil Františka Švejdu / na obecnou školu do Rohozné/ FRANTIŠEK KOLBL, nar. 1906 v Červené Řečici vyučoval na obecné a chlapecké škole v Pelhřimově. V roce 1933 získal na vlastní žádost učitelské místo v Šimpachu
  38. 1934 se stal řídícím učitelem KAREL HORKÝ, narodil se 1905 v Jetřichovci, učitelskou dráhu zahájil na Slovensku. Ve sboru dále Růžena Razimová a Bohumír Mastný
  39. 1935 byl navázán písemný styk se dvěma slovenskými školami, ženským pracím – vaření- 17 žákyň se vyučovalo v kuchyni učitelova bytu
  40. 1936/37-  další úbytek žactva 35 /16+19/. 23. Listopadu zemřela učitelka Růžena Razimová – působila na škole 16 let od roku 24/25. 30. Listopadu nastoupila službu Vlasta Zmrhalová, která se narodila r. 1911 v Kaňku u Kutné Hory. V květnu 37 zvolena nová školní rada.v š. roce 37/38 poklesl počet žáků na 30
  41. 1938 nahradila Vlastu Zmrhalovou Milada Čiháková z Pelhřimova, žákyně Pitrová z Podkarpatské Rusi
  42. 28. Února 39 propuštěna M. Čiháková na základě zákona o propouštění vdaných učitelek a na její místo nastoupila místní ZDEŇKA EREMIÁŠOVÁ
  43. V období Protektorátu 1939-45 se školní kronika nevedla. Něco k nalezení v obecní kronice: 8.2.1945 byl Karel HORKÝ povolán na výkopy tankových zákopů na severní Moravu. Zde byl nasazen do 30.3.,kdy byl ze zdravotních důvodů propuštěn domů. V jeho nepřítomnosti se neučilo a žáci dostávali domácí úkoly každý čtvrtek od učitele z Červené Řečice Františka Žižky. Od 19.4. byli ve škole ubytováni tzv.“národní hosté“. Šlo o skupinu 18 německých uprchlíků, kteří se sem dostali z Kuřimi u Brna, nebyli v táboře. Němky byly místními a zvláště učitelem podezírány,že napomáhají německým vojákům, kteří se ukrývali v okolních lesích.15. května odešly Němky pěšky na nádraží do Pelhřimova. O jejich dalším osudu se kronika nezmiňuje.
  44. 45/46 vyučoval náboženství farář ze Želiva KAREL PŘÍHONSkÝ/ farář Masný byl raněn mrtvicí při poslechu revolučního pražského rozhlasu/, bylo zahájeno vyučování ruského jazyka. Ruční práce učila Marie Blážová z Č.Řečice. Přes válku se učebnice z 1. Republiky uchovávaly u Vávrů. Přespolní žáci, učitel Horký: Následkem neustálého nervového napětí v době okupace, jeví se u učitelstva velké zdravotní oslabení
  45.  46/47 pokles žáků na 16, vzniklo nebezpečí, že škola bude zrušena. Minimální počet byl 10 žáků – Sedlice, byl proveden pokus o elektrifikaci obce, neúspěšný, 5 přespolních žáků. Jedna z Pobistrýc, ostatní chodili do Hodějovic. Svépravice o pobistrýcké žáky původně nestály, protože při stavbě školy se Pobistryce
  46.  odmítly podílet. V roce 1933 ještě 48 žáků, neuspokojivý zdravotní stav žactva i učitelů. V dubnu 47 začali školu navštěvovat tři slovenští sourozenci, ve věku 14,10 a 6 let, kteří byli ubytováni u místních hospodářů. Šlo však o velmi zanedbané děti s poruchami chování, které byly později obci Lešov
  47. Ve školním roce 47/48 nahradil Karla Horkého řídící učitel Stanislav Hejda, který před tím působil v Jetřichovci u Pacova. Narodil se 23 června 1922 v Boru u Božejova a chodil do školy ve Stříteži a na měšťanky v Nové Cerekvi a v Pelhřimově. Pedagogická studia absolvoval ve Svatém Jánu pod Skalou. Působil ve Stříteži u Božejova, Božejově, Pelhřimově, Pacově a Jetřichovci. V květnu 48 odešel vykonat vojenskou službu a dočasně jej nahradil jeho bratranec Josef Hejda z Červené Řečice. Náboženství vyučoval želivský farář Karel Příhonský a dívčí práce Marie Eremiášová, místní rodačka
  48. V roce 48 klesl počet žáků na 14, došlo ke kompletnímu zvelebení školní budovy. Školní rozpočet činil 25700,- kč a kromě obce Svépravice do něho přispívaly Kojčice, Těchoraz a Pobistryce
  49. 49/50 počet žáků na 18, besídky, 2 dětská divadelní představení, výtěžek asi 3000 kč věnován žactvu a jako příspěvek na výlet do Prahy. Na místo učitelky ručních prací se vrátila Marie Blážová z Červené Řečice, náboženství K Příhonský. Škola se zapojila do akce Družba škola navázala družební kontakty s národní školou v Červené Řečici a ve Velkém Rybníku
  50. Od roku 50/51 učil náboženství Václav Bureš z Červené Řečice.St. Hejda se oženil s Annou Fridrichovskou z Pejškova. Škola měla jednu třídu v pěti odděleních, zřízen byl dramaticko-recitační kroužek a doučovací skupina v českém jazyce. Při škole byla zřízena skupina ČSM – divadelní kroužek.
  51.  R 52 – škola se účastnila oslav 1. Máje v Pelhřimově, byl uspořádán společný výlet s křelovickou a sedlickou školou do Kutné Hory a Lipnici nad Sázavou. Na škole vznikl pionýrský oddíl, který vedl mladý svazák z Pelhřimova. Do školní čítárny odebírali časopisy: Mateřídouška, Ohníček, Pionýr, Svět sovětů, Svět v obrazech
  52. Březen 53 –smrt Stalina a Gottwalda, 19.3.společný poslech přenosu pohřbu ve vyzdobené třídě. V květnu 54 utrpěl Hejda úraz na hlavě a byl zastupován ve výuce učitelem Liškou Josefem z Pelhřimova, z roku 1954 pocházela kamna ve třídě, při škole pracoval Mičurinský kroužek, žactvo psalo občanům a rodičům výzvy k plnění dodávek státu, kreslilo plakáty a bleskovky na tabuli názorné agitace, na výzdobu učebny, chodby a školy, v roce 54 byl zvolen důvěrník SRPŠ z řad rodičů dětí, pan Bohuslav David z č.p.56
  53. 8.5. 55 besídka k 10. Výročí osvobození, zúčastnilo se jí 96 osob, škola a celá obec elektrifikována – 24.3.55, brigádnicky St. Hejda a Jan Vávra – školník, v červnu 55 škola získala promítací přístroj“ Scolar“ ze školy ve Velkém Rybníku, kde získali přístroj zvukový, chování žáků dobré, prospěch chvalitebný
  54. 55/56  25 žáků, Svépravice, Pobistryce, Rožkov „ Na dětech jevil se značný pokrok ve způsobu,spořádanosti života, zájmu o vzdělání i v utváření společenského charakteru“ Dozor ve škole vykonával okresní školní inspektor Karel Hrabě, školskou pracovnicí při MNV byla Hana Davidová z č.p.31, zhoršení školní docházky – Strakovy děti z Pobistrýc-6 sourozenců, starší často zůstávaly doma, aby se staraly o mladší, když jdou rodiče za prací. Pionýrskou skupinu o devíti žácích vedla M.Pašková, studentka gymnázia v Pelhřimově,ředitel Hejda pomáhal při přesvědčování zemědělců ke vstupu do JZD. 13. Listopadu 56 založeno JZD,předsedou FR. Štola, místopředsedou B.Eremiáš, skupinářem J.Vytiska., instalován místní rozhlas. 28.3. obdržel S. Hejda čestné uznání KNV V Jihlavě za práci ve svépravické škole
  55. 58 televizor do školy
  56. 59 při PO vznikl oddíl jisker z žáků 1. Ročníku školy
  57. 60-61 poprvé udělovány školní pomůcky žákům zdarma. 2. Května 1961 uveden v provoz zemědělský útulek v budově konfiskátu 32, náklad 80000 kč a proškolenými pěstounkami byly A.Hejdová a J. Bakusová ,10-15 dětí
  58. 1962 – 24 žáci, chřipková a spalničková epidemie – prodlouženy pololetní prázdniny
  59. 1961 asfaltována silnice na Pelhřimov, vznikl nový autobusový spoj do Senožat a v roce 1962 Svépravice přiškoleny do Pelhřimova, aby žáci nemuseli chodit pěšky do Č.Řečice, 1963 sloučeno JZD s JZD Sedlice
  60. 1964 12.6. prohlídka hlav na výskyt vší, PO vedla Jaroslava Štolová
  61. R 65-66   22 žáků
  62. 1966 školka zavřena, pionýrský oddíl vedla studentka SVVŠ M. Puldová
  63. 1968 – 19 žáků, docházelo k rozporům mezi svépravickou a sedlickou částí společného JZD
  64. 1969-70   14 žáků z toho 4 přespolní z osady Pobistryce, ke konci června propukly u žáků z Pobistryc spalničky a p. řídící vyslovil naději, že další případní nakažení onemocní během letních prázdnin a výuka v příštím školním roce tak nebude dotčena. Škola obdržela pomůcky pro tělocvik, lavičky, žíněnky, ribstoly a též magnetofon se sluchátkovou soupravou pro 10 žáků. Pan řídící byl lehce vyveden z míry a konstatoval, že se bude muset s novou technikou učit sžít za pomoci soudruhů, kteří již podobná zařízení na svých školách využívají
  65. 1. 1. 1969 se rozloučilo JZD Na přehradě a vznikla družstva Svépravice a Sedlice, družstvo problém získávat mladé lidi, průměr 48 roků
  66. 1970-71   15 žáků, skupinového vedoucího PO vykonával nejmenovaný student SVVŠ nyní gymnázia v Pelhřimově a bývalý žák místní školy
  67. 1971 vodovod a další úpravy ve škole, p řídící si povzdechl, že brigádnicky zdarma občané pracovat nechtějí, ba že nechtějí pracovat ani za peníze, neboť mají čas vyměřený i pro sebe, nakonec se za úsilí ředitele podařilo akci dokončit a voda tekla- tekla i teplá….
  68. 72-73    16 žáků
  69. 73-74  15 žáků, lékařské prohlídky, zdravotní stav- spála, zápal plic,školní oslavy, sloučení JZD- Kojčice, dokončována bytovka
  70. 1974-75    13 žáků, PO vedla Jiřina Veselá, akce k 30. Výročí osvobození?
  71. 75-76   11 žáků, pak se 2 přistěhovali, počet přespolních přerostl domácí
  72. 76-77    14 žáků,
  73. 77-78     12 žáků, nejmladší Milan Kletečka
  74. Stanislav Hejda učil na škole až do roku 1978, kdy byla rozhodnutím ONV v Pelhřimově zrušena.Většina žáků do Želiva. S.H. nastoupil místo ředitele Pomocné školy v Pelhřimově, které zastával a do svého odchodu do důchodu. Zemřel v roce 1990